Astronomické pojmy

Na stránkách o počasí se vyskytují i základní pojmy z astronomie (východ a západ Slunce a Měsíce, svítání, soumrak apod.), z nichž některé jsou zde vysvětleny.

Slunce

  • solární svítání a soumrak
  • občanské svítání a soumrak
  • nautické svítání a soumrak
  • astronomické svítání a soumrak
  • délka dne
  • délka denního světla
  • poledne a půlnoc

Všechny tyto časové údaje se mění v závislosti na zeměpisné délce a šířce pozorovatele a také roční době, proto je nezbytné mít např. v programu Cumulus správně nastavené zeměpisné souřadnice místa pozorování. Nyní k jednotlivým pojmům:

Solární svítání a solární soumrak je čas, ve kterém Slunce dosáhne horizontu bez vlivu atmosférické refrakce. Jedná se tedy o čas východu a západu Slunce. Časový úsek mezi těmito dvěma časy je potom nazýván délka dne, resp. délka noci.
Občanské svítání a občanský soumrak je čas, kdy je ještě dostatek světla pro objekty, abychom je odlišili bez pomoci dalšího světelného zdroje a kdy lze rozlišit barvu volně zavěšené barevné nitě. V té době se Slunce nachází nejvýše 6° pod obzorem. Časové období mezi občanským svítáním a východem Slunce se nazývá svítání nebo rozbřesk, podobně je také definován soumrak. Časový úsek mezi občanským svítáním a občanským soumrakem se nazývá délka denního světla. Schématicky je vše znázorněno na následujícím obrázku.

Nautické svítání a nautický soumrak je období, kdy Slunce je v rozmezí od 6 do 12° pod obzorem. Je to období, kdy venku lze prostým okem rozeznat obrysy předmětů a nejjasnější hvězdy. Doba od nautického soumraku do nautického svítání se nazývá nautická noc.
Astronomické svítání a astronomický soumrak je doba, kdy Slunce se nachází v rozmezí 12 až 18° pod obzorem a kdy ztmavne obloha a prostým okem jsou pozorovatelné hvězdy až do 5. magnitudy. Čas mezi astronomickým soumrakem a svítáním se nazývá astronomická noc.
Sluneční poledne popisuje okamžik, kdy Slunce prochází místním poledníkem v hvězdném čase. Je to okamžik, kdy Slunce dosahuje své nejvyšší výšky na obloze. Okamžik, kdy sluneční poledne nastane, závisí na zeměpisné délce a datu. Opakem poledne je půlnoc.
Všechny fáze svítání a soumraku jsou nejkratší u rovníku, kde Slunce v době rovnodennosti vychází a zapadá v pravém úhlu k obzoru a v průběhu roku se jeho délka téměř nemění. S rostoucí zeměpisnou šířkou se trvání svítání a soumraku prodlužují a zároveň se k sobě přibližuje konec večerního soumraku a začátek ranního svítání. Od určité zeměpisné šířky dochází po část roku k jejich splynutí. V zeměpisných šířkách mírného pásu (např. Česká republika) je nejkratší soumrak či svítání začátkem března a v první polovině října (cca 55 minut) a nejdelší před a po letním slunovratu (cca 3 hodiny 55 minut), kdy soumrak trvá celou noc a pravá astronomická noc nenastává. V polárních oblastech může trvat soumrak několik týdnů i déle.

Měsíc

  • východ a západ Měsíce
  • fáze Měsíce
  • viditelná část Měsíce
  • stáří Měsíce

Obdobně jako v případě Slunce i pro Měsíc platí, že všechny časové údaje se mění v závislosti na zeměpisné délce a šířce pozorovatele a roční době. Nyní k jednotlivým pojmům:

Východ a západ Měsíce je čas, ve kterém Měsíc dosáhne horizontu bez vlivu atmosférické refrakce. Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29,53 dne a to je i doba, která uplyne do dosažení téže fáze vzhledem k Zemi. Proto každý den vychází i zapadá Měsíc o něco později než předchozí den. Z tohoto důvodu může nastat stav, kdy Měsíc v aktuálním dni buď nevyjde, neboť vyšel před půlnocí předchozího dne, nebo nezapadá.
Základní fáze Měsíce se nazývají nov (nový Měsíc), první čtvrť, úplněk a poslední čtvrť. Používány jsou i další - dorůstající srpek, dorůstající Měsíc, couvající Měsíc a couvající srpek.
Viditelná část Měsíce je dána vzájemným okamžitým postavením Slunce, Země a Měsíce. Vyjadřuje (v %) jaká část viditelného povrchu Měsíce je osvětlena Sluncem.
Stáří Měsíce vyjadřuje, jaká doba uplynula od okamžiku, kdy nastal naposledy Nov.